Po delší době bereme auto a vyrážíme na další výlet. Tentokrát míříme na Vysočinu, konkrétně do Lipnice nad Sázavou..
Lipnici máme od Prahy necelou hoďku a půl a po cestě nemůže chybět tradiční snídaně v mekáči. Parkujeme kousek od pošty a celodenní parkovné tu vyjde na 50 Kč. Kousek od parkoviště je dominanta obce – hrad s nečekaným názvem Lipnice.
Hrad omrkneme, ale na prohlídku nejdeme, protože tu jsme dneska kvůli něčemu jinému…
Kdo by na hrad chtěl, tady je otevírací doba.
Naše cesty totiž dneska vedou k Národnímu památníku odposlechu, který se nachází právě u Lipnice. Jedná se o trojici reliéfů vytesaných do skal v zatopených lomech. Jde o poměrně nové dílo – první z reliéfů vznikl v roce 2005 a jde o Bretschneiderovo ucho.
Další rok v druhém lomu byla odhalena Ústa pravdy…
A následující rok v létě byl odhalen poslední díl památníku – Zlaté oči.
Celý projekt má na svědomí sochař Radomír Dvořák s týmem kameníků včetně žáků Kamenosochařského střediska Lipnice nad Sázavou. Mecenášem projektu Richard Hašek – vnuk známého spisovatele Jaromíra Haška, který v Lipnici chvíli žil.
Reliéfy můžete znát z pohádky Princezna zakleté v čase.
Naše cesta vede od parkoviště po červené trase směrem k Ústům pravdy, potom přecházíme k Bretschneiderovu uchu a napojujeme se na žlutou a dojdeme ke Zlatým očím. Napojujeme se na zelenou trasu, která nás vede přes louky zpátky do Lipnice. Cesta je to nenáročná, ale po vydatném dešti poměrně blátivá 🙂
Protože nám ranní mekáč nestačil, jdeme na oběd do hostince U České koruny, který je také poblíž parkoviště. Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni a my jsme si vybrali česnečku a smaženou klasiku. Obě jídla za to stály a z odposlechu za to stály i jídla ostatních 🙂
Dnešní výlet nám zabral asi tři hodiny, ale měli jsme nasazené poměrně pomalé tempo, zvládnout by se to dalo i rychleji. Už teď se těšíme, jaké místo navštívíme příště, výletům zdar!