Po delší době bereme auto a vyrážíme na další výlet. Tentokrát míříme na Vysočinu, konkrétně do Lipnice nad Sázavou..
Lipnici máme od Prahy necelou hoďku a půl a po cestě nemůže chybět tradiční snídaně v mekáči. Parkujeme kousek od pošty a celodenní parkovné tu vyjde na 50 Kč. Kousek od parkoviště je dominanta obce – hrad s nečekaným názvem Lipnice.
Hrad omrkneme, ale na prohlídku nejdeme, protože tu jsme dneska kvůli něčemu jinému…
Kdo by na hrad chtěl, tady je otevírací doba.
Naše cesty totiž dneska vedou k Národnímu památníku odposlechu, který se nachází právě u Lipnice. Jedná se o trojici reliéfů vytesaných do skal v zatopených lomech. Jde o poměrně nové dílo – první z reliéfů vznikl v roce 2005 a jde o Bretschneiderovo ucho.
Další rok v druhém lomu byla odhalena Ústa pravdy…
A následující rok v létě byl odhalen poslední díl památníku – Zlaté oči.
Celý projekt má na svědomí sochař Radomír Dvořák s týmem kameníků včetně žáků Kamenosochařského střediska Lipnice nad Sázavou. Mecenášem projektu Richard Hašek – vnuk známého spisovatele Jaromíra Haška, který v Lipnici chvíli žil.
Reliéfy můžete znát z pohádky Princezna zakleté v čase.
Naše cesta vede od parkoviště po červené trase směrem k Ústům pravdy, potom přecházíme k Bretschneiderovu uchu a napojujeme se na žlutou a dojdeme ke Zlatým očím. Napojujeme se na zelenou trasu, která nás vede přes louky zpátky do Lipnice. Cesta je to nenáročná, ale po vydatném dešti poměrně blátivá
Protože nám ranní mekáč nestačil, jdeme na oběd do hostince U České koruny, který je také poblíž parkoviště. Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni a my jsme si vybrali česnečku a smaženou klasiku. Obě jídla za to stály a z odposlechu za to stály i jídla ostatních
Dnešní výlet nám zabral asi tři hodiny, ale měli jsme nasazené poměrně pomalé tempo, zvládnout by se to dalo i rychleji. Už teď se těšíme, jaké místo navštívíme příště, výletům zdar!