Vezměte robustnost a vyšší stavbu teréňáku a přidejte pohodlí a ovladatelnost osobáku. Zabalte do líbivého obalu a dostanete takový mix vlastností, jaký nemá žádná jiná kategorie vozidel.
Ikonou mezi terénními auty je americký válečný Jeep Willys. Ten se stal předlohou pro vývoj terénních aut u mnoha značek. Ještě v sedmdesátých letech minulého století byla terénní auta označovaná jako terénní. V tom, u kterého modelu bylo označení SUV poprvé použito, se dostupné zdroje rozcházejí. V devadesátých letech Toyota přišla s RAV4, BMW s X5 a Mercedes-Benz s ML. Díky těmto modelům začala být zkratka SUV značně frekventovaná. Čím dál víc lidí vědělo, jaká auta označuje. Všechno, co jezdí dobře po silnici a může i do terénu, bylo najednou SUV. Lidé SUV chtěli čím dál víc, a tak automobilky začaly vyrábět SUV různých velikostí. Dnes máme na výběr širokou škálu SUV rozdělenou nejen podle velikostí, ale i s různým poměrem schopností v terénu a na silnici. Takže si vybere skutečně každý.
Přechod od mechanických offroadů k elektronicky ovládaným SUV
Některá mechanická řešení se v obměněných podobách používají dodnes. Jako například tuhé nápravy nebo bubnové brzdy. Ke změnám došlo hlavně v elektronice. V porovnání s auty z devadesátých let současné novinky působí jako sci-fi. Například asistovaná jízda pomocí adaptivního a prediktivního tempomatu nebo možnost promítání pohledu na vůz a jeho okolí z libovolného úhlu. Jaká hlavní technická řešení změnila teréňáky v SUV?
Pohon všech kol a tuhé nápravy. Válečný Jeep měl rámovou konstrukci podvozku, pohon všech kol, odpojitelný pohon přední osy, redukční převodovku, tuhé nápravy a listové pružiny. Takovou konfiguraci měla terénní auta ještě do sedmdesátých let.
Uzávěrka diferenciálu. Velkým přínosem pro terénní schopnosti aut byla uzávěrka diferenciálu. Válečný Jeep neměl žádnou. S uzávěrkou diferenciálu se hnací síla rozděluje rovnoměrně mezi obě kola na nápravě, a to je v terénu žádoucí.
Nezávislé zavěšení kol. Výrazné vylepšení jízdních vlastností na silnici přineslo nezávislé zavěšení kol a použití vinutých pružin. V terénu sice toto řešení omezuje schopnost křížení náprav, ale na silnici se teréňák chová konečně jako osobák.
Samonosná karoserie. K dalšímu vylepšení jízdních vlastnosti došlo díky používání samonosných karoserií. Konstrukce je lehčí, ovšem nemá takovou nosnost jako karoserie posazená na rámu. A tak některá velká SUV mají stále rám. Údajně prvním terénním vozem se samonosnou karoserií byla Lada Niva vyvíjená v sedmdesátých letech a vyráběná dodnes.
Elektronická uzávěrka diferenciálu. K dalšímu velkému skoku v konstrukci vozů SUV došlo vývojem systémů kontroly trakce. Využívají obrácený princip ABS – brzdí prokluzující kola. Mechanický diferenciál díky těmto zásahům brzdového systému posílá točivý moment na obě kola rovnoměrně. Tomu se říká elektronická uzávěrka diferenciálu. Nefunguje sice tak jako mechanická, ale pro moderní SUV, určená více do silničního provozu než do terénu to stačí.
Elektronicky řízená mezinápravová spojka. Zajišťuje automatické odpojování jedné ze dvou hnacích náprav v zájmu lepší spotřeby. Z auta se stane čtyřkolka automaticky vždy, když hnací náprava začne prokluzovat. Pro SUV, která se podívají do terénu jen párkrát za život, je to velice úsporná technologie.
Asistenty řízení a voliče jízdních režimů. Řidič moderního SUV jen zvolí příslušný mód třeba pro jízdu ze svahu, jenom točí volantem a brzdy a plyn ovládá systém sám. Podobně je to s režimy jízdy podle povrchu. Řidič zvolí režim například pro kameny, písek, bláto, sníh apod. a vůz provádí cenzuru řidičových zásahů do brzd a do plynu tak, aby eliminoval jeho chyby nebo přidává plyn a brzdí sám.
Neutuchající zájem o vozy SUV inspiruje výrobce k rozšiřování nabídky modelů. Bohužel poslední dobou přibrzďuje uvádění malých modelů nová evropská legislativa. Aby ji malá SUV splňovala, vyžadovalo by to nákladné úpravy, které je neúměrně zdraží. Naštěstí se tato skutečnost v bazarech neprojevuje a výběr je dostatečně pestrý. A to jak u prémiových značek, tak u značek produkčních (neprémiových).
Vysokovýkonná prémiová SUV. To jsou auta s parametry supersportovních aut, se kterými můžete i do terénu. Ale velice opatrně. Prémiové značky mají stálou poptávku po těchto modelech. Ojetinu sice seženete výhodněji než nový vůz, ale na její údržbu potřebujete firmu podobně bohatou, jako měl původní majitel. Příklady: Lamborghini URUS, BMW X7 M, Mercedes-Benz GLS 63 AMG, AUDI RSQ8
Prémiová velká SUV. I když si pořídíte civilnější verzi s šestiválcem, počítejte s tím, že opravy běžně stojí vyšší desítky nebo nižší stovky tisíc korun. Na druhou stranu dobře udržovaná prémiová ojetina poslouží stejně dobře jako nová. Příklady: BMW X5, BMW X6, AUDI Q7, Mercedes-Benz GLE, Volkswagen Touareg, Porsche Cayenne, Range Rover.
Prémiová střední SUV. Z hlediska toho, co vše umí velká prémiová SUV, jsou střední SUV vlastně jejich zmenšeniny. Náklady na údržbu a provoz však neklesají se zmenšujícími se rozměry tak, jak by člověk očekával. Příklady: Mercedes-Benz GLC, BMW X3, BMW X4, AUDI Q5
Prémiová malá SUV. U malých SUV prémiových značek už nenajdete tak vyspělou techniku. Většinou mají oproti větším sourozencům zjednodušené podvozky, úspornější motory a méně luxusní výbavu. Jízdní vlastnosti jsou však stále na vysoké úrovni, a to je vedle image další důvod, proč si připlatit. Příklady: Audi Q3, BMW X1, Mercedes-Benz GLA
Produkční velká SUV. Většina velkých SUV se snaží působit prémiově. V nejvyšších výbavách se jim to možná daří, ale pod kapotou najdete málokdy šestiválec a v zatáčkách tak dobře jako prémiovky nesedí. Výhodou je, že často mají 7 míst. Chybějící koně vykompenzují rozumnějšími náklady, i když třeba pneumatiky jsou stejně drahé jako u prémiovek. Příklady: Škoda Kodiaq, Hyundai Santa-Fe, Kia Sorento, Seat Terraco, VW Tiguan Allspace.
Produkční střední SUV. V této kategorii se začíná šetřit a mnoho vozů v nabídce má pohon předních kol a manuální převodovku. Je to příležitost, jak si pořídit vcelku velký vůz a sedět vysoko nad silnicí za dobré peníze. Příklady: Škoda Karoq, SEAT Ateca, Honda CR-V, Opel Grandland, Nissan Qashqai, Toyota RAV4, Hyundai Tucson, Kia Sportage, Ford Puma nebo Mazda CX-5.
Produkční malá SUV. Tady můžete zapomenout na pohon všech kol až na malé výjimky. Jsou to vlastně zvýšené hatchbacky mateřských značek s kompletně převzatou technikou a interiéry. Často mají tuhou zadní nápravu. Údržba a provozní náklady jsou v nejnižších sazbách. Příklady: Škoda Kamiq, SEAT Arona, Opel Crossland, Nissan Juke, Volkswagen T-Cross, Hyundai Kona, Suzuki SX4, Mazda CX-3 nebo Ford Kuga.