Určitě znáte scénu z Pelíšků, v níž se Bolek Polívka a Miroslav Donutil přou o velikost medvěda kodiaka. Pravdu má druhý z bratrů, protože kodiak na zadních může měřit klidně i čtyři metry. A co s tím má společného Škoda Kodiaq? Je to mimořádně velké auto, i na poměry SUV.
Kodiak je největší druh medvěda. Kodiaq, který po zvířeti dostal jméno, je zas největší SUV mladoboleslavské automobilky. A zvířecí paralela ještě pokračuje. Kodiak je obr, který na rozdíl od jiných méďů vede mírumilovný a společenský život. Škodovácký Kodiaq má podobnou náturu. Je velký, klidný, přímočarý a miluje lidi – vůbec nejradši má „svou“ rodinu. A je připravený vzít na cesty až sedm pasažérů!
Jeho kvality si pochvaluje mnoho majitelů, jinak by se Kodiaq v loňském roce nestal pátým nejprodávanějším modelem automobilky. Poslechněte si sami, co vám o sobě poví.
Jsem silný a prostorný a jako pravověrné SUV se jen třesu na to, abych vás i celou famílii zavezl hned teď na lyže (pohon 4×4 se hodí, navíc jarní prázdniny jsou zrovna v plném proudu) a později kamkoliv jinam. A jestli ráno vyjdete před dům v obleku a kravatě? Tím mě nezaskočíte, rád vás vezmu do kanceláře a pak na pracovní oběd. Vašeho obchodního partnera určitě nenapadne, že já, důstojně se tvářící reprezentativní vůz, jsem ještě včera dováděl na rozbahněné polňačce u chaty.
Do svého úctyhodného pozadí (720 litrů) pojmu všechno, co potřebujete k moři i do pouště. Garantuju, že kromě tašek a kufrů se v pohodě vejde babička i klec s kanárkem.
A tento velkorysý objem není na úkor vašeho pohodlí! Pro řidiče a spolujezdce jsem vyšetřil mnoho prostoru, o skvělé ergonomii sedadel a spoustě odkládacích přihrádek, poliček a kapsiček nemluvě. To stejné můžu směle tvrdit i o místech ve druhé řadě. Prostě komfortní eňo ňuňo cestováníčko! Třetí řada je dostačující pro děti, nebo ji necháte sklopenou, takže bude splývat s kufrem.
Vy si klidně dejte předkrm a dva dezerty navrch, já jsem v pohodě. Vím, že tak nevypadám, ale na benzince za mě moc neutratíte. Ne že bych držel dietu, ale do techničáku mi napsali necelých šest litrů na 100 kiláků – a co je psáno, to je dáno. Já sliby dodržuju.
Ještě vám chci říct, že když si to šineme po silnici, můj páníček často vypíná rádio, prý aby si vychutnal to ticho. Moje kabina je totiž skvěle odlučněná. Jo, a taky mám vyvážený podvozek, pochvaloval si páníčkův kolega, když se o mně tuhle bavili. „Je fakt krásný,“ říkal o mně. Nechlubím se, to povídal on. Vy si to snad nemyslíte?