zpět
Touran na tripu
Rozhodnout se vyrazit na spontánní výlet do Rakouska je vždycky dobrej nápad. A když už člověk dělá s autama, proč tyhle dvě věci nespojit. Doma jsem sebrala věci, který se tvářily tak, jako že je nutně potřebuju, půjčila jsem si zánovního Tourana a jedno krásný ráno vyrazila na cestu…
Z Prahy jsem vyrážela kolem šestý a v Budějkách jsem se stavila na klasickou snídani v mekáči, protože to je místo, kde začíná každej dobrej výlet. Před hranicema jsem na benzínce koupila 10denní dálniční známku za příjemných 10 euro, nalepila na sklo a vyrazila dál. (Pokud byste chtěli kupovat dálničku online, musíte s poměrně velkým předstihem, nic pro spontánní nápady.)
Vzhledem k víc než příznivému počasí jsem se rozhodla, že první den zůstanu u jezera a volba padla na Attersee. Cílová destinace z Prahy byla něco málo přes 4 hoďky, takže tak podobně jako v dopravní špičce do Brna – jenom s lepším cílem 🙂
Kolem jezera je spoustu míst, kde se dá parkovat a já vybrala tohle. Ne všechny parkoviště jsou přímo u vstupu do vody, ale tohle k nim zrovna patří a jako bonus tam je i záchod. Průzračná voda a dechberoucí výhledy jsou už v Rakousku samozřejmostí.
Protože den u jezera utekl doslova jako voda, přišel čas na hledání místa pro přespání. Rakousko je na spaní v autě / karavanech trochu přísnější, než třeba Itálie, ale pořád je tam dost pěkných spotů. Já našla jeden v appce park4night asi 15 minut od Attersee – pár metrů od dalšího, o poznání menšího jezera Taferlklausee. Krásný místo, který je sice u silnice, ale ne nějak extra frekventovaný, takže byl v noci klid a vzhledem k absenci mraků to bylo i s 5hvězdičkovým výhledem.
Přespat v Touranu byla doslova radost – udělat z auta ložnici zabere pár minut a prostor je víc než dostačující. To auto se tváří tak, jako by bylo přesně na tyhle výlety vymyšlený. Snaží se vám usnadnit práci a nic vás na něm neštve. Manipulace s interiérem je prostě intuitivní a vlastně to nejde udělat špatně.
Vzhledem k tomu, že ráno po probuzení se přehnal pořádnej slejvák, čas jsem trávila v autě, kde si vzadu člověk pohodlně sedne, aniž by se musel hrbit – a to i přes to, že nejsem zrovna nejmenší. Po přeháňce přišel čas na malou sváču a kafe a protože hned od parkoviště se dá napojit na červenou a vyrazit do hor, byla by škoda to nevyužít…
Po túře přišel čas na zabalení ložnice, což bylo stejně jednoduchý jako její zrod. Za zmínku taky stojí přítomnost zásuvky v kufru, kam můžete při jízdě píchnout autoledničku nebo dobít powerbanku. Další super věc v kufru je světýlko, který se dá jednoduše vyndat a buď si s nim zjednodušit cestu na záchod nebo ho dát na auto a posvítit si třeba na knížku a nebo do svědomí – dle libosti.
Při teplotě přes 30 stupňů se nabízela rychlá koupel v jezeru a pak jsem pokračovala směr Bad Ischl, což je menší lázeňské městečko v okrese Gmunden. Tam jsem s přespáním nebyla až tak kreativní a zapíchla jsem to na větším placeném parkovišti na okraji města. Celodenní parkovné stálo 4 eura a i tady byl klid a proběhla ničím nerušená noc. Ráno jsem si zašla do centra na kafe a pak jsem vyrazila autem směrem k dalšímu jezeru…
Po cestě jsem se několikrát pokochala výhledama a taky jsem zkusila omrknout Hallstatt, což je moc hezký insta-friendly místo, ale bylo tam tolik lidí, že jsem tenhle nápad odložila na neurčito. Po pár dalších zastávkách jsem dorazila k Traunsee a i tohle jezero vás uchvátí, pokud máte oči.
Celá uchvácená jsem ještě zaparkovala auto u Toscana parku, který jsem celý prošla a pak jsem se rozhodla pro poslední koupačku a ani tady kvalita vody nezklamala. Potom jsem si s těžkým srdcem vyždímala plavky, zabalila batůžek a vyrazila zpátky k autu. I cesta domů trvala cca 4 hodiny a skoro celou cestu to za mě odřídil adaptivní tempomat – ten jsem na tomhle tripu zkusila poprvý a byla to láska na první pohled. Hned po klimatizaci to byla věc, kterou jsem používala nejčastěji.
Co se týče spotřeby, i ta mě mile překvapila. Před odjezdem jsem tankovala plnou a i přes to, že jsem najezdila necelých 1000 km, jsem se vrátila zpátky bez nutnosti tankování a ještě mi čtvrt nádrže zbylo. Takže když ukazatel hlásil 4,5l/100km, asi nelhal. Konec dobrý, všechno dobré a Tourana i výlety s přespáním v autě doporučuju všema deseti 🙂
