O popularitě Peugeotu 206 jasně hovoří fakt, že vydržel ve výrobě dlouhých čtrnáct let. Přitom i dnes stále platí za líbivé malé auto a na trhu s ojetými vozy se těší velkému zájmu.
Oblíbený Peugeot 206 vyjela na silnici jako tří a pětidveřový hatchback, kombi pod označením SW a atraktivní kupé-kabriolet se skládací střechou z pevných dílců pod označením 206 CC. Vůz prošel v roce 2001 modernizací, která kromě jiného přinesla určité změny na podvozku zlepšující jízdní vlastnosti. Nástupce Peugeot 207 byl uveden v roce 2006, stále oblíbený model 206 ale zůstal ve výrobě. „Dvěstěšestka“ se objevila i jako sedan, avšak na evropské trhy se tato karosářská verze nikdy nedostala. V roce 2009 prodělal hatchback Peugeot 206 citelný facelift, který jej designově hodně přiblížil k nástupci. Toto provedení dostalo označení 206+. Dnes se už „dvěstěšestka“ nevyrábí, na trhu s ojetými vozy ale stále boduje. Díky líbivým tvarům se řadí k žádaným ojetinám. Dobrou zprávou je, že nejde o nedostatkový vůz, a tak je z čeho vybírat.
Zatímco cestující na předních sedadlech budou mít místa dostatek, vzadu je ho už citelně méně. Vůbec nejhůř je na tom kupé-kabrilet, který nemá skoro žádný prostor pro nohy cestujících na zadních sedadlech. Lidem vyšších postav mohou vadit sedadla menších rozměrů, všem nebude vyhovovat ani jejich měkké provedení. Zavazadelník má „dvěstěšestka“ podprůměrný, když hatchback nabízí objem 245 litrů a kombi SW dokonce jen 313 litrů! To už je na tom lépe kupé-kabriolet, který při natažené střeše odveze náklad o objemu 320 litrů. Pokud však sundáte střechu, situace se rapidně změní, protože střecha se skládá do zavazadelníku.
Podvozek automobilu dobře tlumí nerovnosti, což je na našich neudržovaných komunikacích velká výhoda. Jízdní vlastnosti jsou ale podprůměrem. Jízdu nevylepšuje ani nepřesné řazení. Na druhou stranu, řada majitelů Peugeotu 206 se řadí spíše ke klidnějším motoristům, kteří limitované jízdní vlastnosti nevnímají, nebo je vnímají jen okrajově. Základní benzinová jedenáctistovka o výkonu 40 kW není žádný sportovec. Sice jde o čtyřválec, ale do kultivovanosti má kolikrát daleko - mnoho těchto motorů totiž klepe. Klepání se někdy ozývá i u osmiventilové čtrnáctistovky o výkonu 55 kW, má však více sil, což je výhodou především mimo městskou zástavbu. O 1.4 16V/66 kW to platí dvojnásob. Ještě svižnější jsou šestnáctistovky nebo dvoulitr o výkonu 99 kW ve sportovněji laděné verzi S16. Nejrychlejší varianta nese označení 206 RC a pohání ji atmosférický motor 2.0 16V o výkonu 130 kW. Není ale příliš povedený, když se probouzí k životu až v poměrně vysokých otáčkách. Nabídku dieselů zahajuje stařičký atmosférický motor 1.9 D o výkonu 51 kW. Sice je to lenoch, ale na druhou stranu i spolehlivý pracant s nevelkými nároky na spotřebu. Avšak vynikající volbou je velice úsporný a spolehlivý turbodiesel 1.4 HDi. Zde hodně záleží, jak byl zajetý. Od toho se totiž odvíjí jeho ochota zrychlovat. Svižný a úsporný 1.6 HDi/80 kW není tak spolehlivý a větší turbodiesely 2.0 HDi/66 kW stejně jako zážehové dvoulitry nadměrně zatěžují přední nápravu, což vede ke vzniku vůlí.
Pozor si dejte především na poruchy páček pod volantem, turbodiesel 1.6 HDi se potýká s prodřenými hadicemi od turba i dalšími problémy jako je třeba chybná funkce EGR ventilu. Vyskytují se vůle v čepech přední nápravy i na táhlech stabilizátoru, a to zejména u těžších dvoulitrových motorizací. Známé jsou také problémy s elektricky ovládanou skládací střechou kupé-kabrioletu. Pokud totiž dojde k ulomení pojistky v zavazadelníku, což není nic neobvyklého, střecha přestane reagovat a musí se s ní manipulovat ručně.
Nárazový test Euro NCAP absolvoval Peugeot 206 v roce 2000. Za ochranu posádky při nárazu dostal čtyři hvězdičky z pěti možných, ohleduplnost při střetu s chodcem byla techniky Euro NCAP ohodnocena dvojicí hvězd z maximálních čtyř. Bezpečnost dětí v autosedačkách se tehdy samostatně ještě nehodnotila.