Recenze Nissan Primera (2002 - 2008)

Poslední generace Nissanu Primera překvapila svými tvary. Někomu padla do oka, jiní ji nemohli vystát. Každopádně kontroverzní design je důvodem příznivé ceny jinak solidního vozu, který může být zajímavým tipem na ojetinu.

Základní údaje Nissan Primera

kontroverzní design, který mnoho motoristů nedokázal oslovit
centrálně umístěná přístrojová kaplička je mimo ideální zorné pole řidiče
příznivé ceny ojetin
menší nabídka ojetých vozů
řada spolehlivě fungujících moderních prvků výbavy
zejména na dlouhých cestách oceníte komfortní podvozek
nižší výbavy pouze s černobílou obrazovkou uprostřed palubní desky
velký prostor pro posádku
akustická pohoda v interiéru
vůz vyjel ve třech karosářských verzích

Pod interním označením P12 se skrývá poslední generace Nissanu Primera, který se vyráběl mezi lety 2002 a 2008. Na silnice vyjel v provedení sedan, liftback a kombi, které je na trhu s ojetými vozy nejvíce ceněno. Přesto je jeho cena ve srovnání s konkurenty nižší. Důvodem je kontroverzní design karoserie, ale i ztvárnění interiéru s centrálně umístěnými přístroji. To jsou zkrátka věci, které většina motoristů nedokázala přijmout a nyní snižují cenu vozu. Mnoho řidičů to už pochopilo a Nissan Primera vnímají jako velice zajímavou cestu k modernímu vozu s řadou technických vymožeností, jako jsou palubní systém N-FORM, aktivní tempomat nebo couvací kamera.

Interiér a prostornost

Interiér potěší štědrou nabídkou místa pro cestující na předních i zadních sedadlech, pozornost ale upoutá především ztvárněním palubní desky. Ta má přístrojovou kapličku uprostřed, tedy ne zrovna v ideálním zorném poli řidiče. Do modernizace v roce 2004 byly budíky lehce natočeny směrem k řidiči, pak ale i tato drobná výhoda zmizela. Pod přístrojovou kapličkou naleznete obrazovku a panel systému N-FORM s hromadou tlačítek. Obsluha vyžaduje trochu cvik, zpočátku se jednotlivá tlačítka snadno pletou. Obrazovka slouží kromě palubního počítače také couvací kameře, u vozidel nižších výbav je ale jen černobílá, lépe vybavené vozy nabídnou barevný obraz.

Motory a jízda

Paleta motorů je svým rozsahem ideální. Benzinové motory zastupují čtyřválce 1.6 16V/80 kW, 1.8 16V/85 kW a 2.0 16V/103 kW. Výkon mají dostatečný, i když v nízkých otáčkách se zrovna nepřetrhnou, což je důsledek dlouhého zpřevodování. Zejména u šestnáctistovky to na rozjezdech opravdu pocítíte. Minusem je o něco vyšší spotřeba benzinových motorů, než by člověk čekal. Z tohoto hlediska jsou samozřejmě lepší volbou turbodiesely. Všechny využívají systém vstřikování common rail a původem pocházejí od francouzského Renaultu. Jedná se o motory 1.9 dCi/88 kW, 2.2 Di/93 kW a 2.2 dCi/102 kW. Nejlepší volbou je přitom hned ten nejslabší a také nejrozšířenější z nich. Naftová devatenáctistovka si s vozem dobře poradí, je velmi úsporná a navíc ji netrápí nečekané potíže. Jízdní vlastnosti vozu jsou laděné více na komfort. Podvozek solidně zpracovává nerovnosti, ale v držení stopy v zatáčkách není žádným favoritem. Přesto lze jízdní vlastnosti hodnotit jako průměrné.

Spolehlivost

Mezi známé problémy patří poruchy palivoměru, pískání brzdového obložení nebo vůle v táhlech předního příčného stabilizátoru. Turbodiesel 2.2 Di se někdy potýká s vadnou váhou vzduchu nebo potížemi s turbem, motor 1.9 dCi může při vysokém kilometrovém proběhu potrápit opotřebené turbodmychadlo. Obrazovky systému N-FORM se někdy potýkají s potížemi s nastavením jasu.

Bezpečnost