Mladší příbuzný Kie cee´d používá shodnou podvozkovou platformu i techniku. Na trhu s ojetými vozy je o trochu méně početně zastoupen než Kia, rozhodně ale nepatří k nedostatkovým autům.
Vůz nižší střední třídy Hyundai i30 přijel na trh v roce 2007, tedy rok po uvedení svého technicky spřízněného sourozence Kia cee´d. Se cee´dem sdílí podvozek i použitou techniku, designově se ale liší a v případě kombi najdeme zásadní odlišnosti i v uspořádání interiéru. Model i30 patří k těm rozšířenějším ojetým vozům na českém trhu, jeho korejský sourozenec cee´d je ale v autobazarech ještě početněji zastoupen. Volba mezi těmito dvěma vozy je vzhledem k technické spřízněnosti poměrně snadná – většinou rozhodují sympatie ke značce či líbivost designu, kterým se automobily liší. V případě kombi pak preference a požadavky na vnitřní prostornost a zavazadelník.
Kombík pod označením Hyundai i30cw totiž nabídne proti kombi Kia cee´d SW více místa v oblasti kolen pro cestující na zadních sedadlech, avšak disponuje citelně menším zavazadlovým prostorem. Ten má objem 415 litrů, což je o celých 120 litrů méně, než poskytne cee´d SW. Hatchback Hyundai i30 disponuje zavazadelníkem o objemu 340 litrů. Prostor pro posádku působí příjemně, což je dáno především použitím materiálů solidní kvality a dobré povrchové úpravy. Právě ve ztvárnění interiéru se korejské vozy v minulosti moc neblýskly, novodobá nabídka těchto aut je však kvalitativně na výrazně vyšší úrovni a tak zatápí i evropským výrobcům.
Nabídka pohonných jednotek uspokojí i náročnější motoristy. Nechybějí totiž živé motory s příznivou spotřebou, což platí už pro základní benzinový čtyřválec 1.4 CVVT o výkonu 80 kW. To je vzhledem k objemu opravdu dost a tak nepřekvapí, že nemá s vozidlem mnoho práce. Dalším v nabídce je motor 1.6 CVVT o výkonu 93 kW. Taktéž se jedná o opravdu svižný čtyřválec, není ale moc rozšířen. Důvodem je fakt, že základní čtrnáctistovka odvádí skutečně výbornou práci a drtivá většina řidičů je s jejími schopnostmi plně spokojena. V nabídce nechybí ani dvoulitr CVVT disponující výkonem 105 kW. Opět jde o početně málo zastoupenou pohonnou jednotku, protože jen málo kdo měl důvod takto silný motor pořizovat. Pod kapotou „í-třicítky“ ale může být i některý z moderních turbodieselů vybavených technikou vstřikování common rail. Nejslabší z naftových motorů je 1.6 CRDi o výkonu 66 kW. Více sil nabídne turbodiesel 1.6 CRDi pracující s výkonem 85 kW či provedení vybavené proměnnou geometrií lopatek turba 1.6 CRDi VGT. Tento motor totiž nabízí výkon 94 kW. Pod kapotu vozu se ale dostal až při faceliftu v roce 2010. Do té doby byl nejsilnějším turbodieselem v nabídce dvoulitr s totožnou technologií CRDi VGT pracující s výkonem 103 kW.
U dvoulitrového turbodieselu pozor na stav dvouhmotového setrvačníku, který může vykazovat známky nadměrného opotřebení. Na podvozku se objevují vůle v táhlech stabilizátoru přední nápravy, ale i silentblocích zavěšení náprav. Stejně tak časem vznikají vůle v řazení. Poruchy se občas vyskytují u klimatizace, stěračů nebo ostřikovačů. Stejně tak mohou zlobit elektricky ovládaná okna nebo autorádio. Výbavu ojetého Hyundaie i30 je zkrátka třeba prověřit. Některé vozy mají opotřebenou spojku, vyskytuje se praskání žárovek v potkávacích světlometech nebo koroze výfuku. Karoserie je však dobře chráněna.
Bariérovou zkouškou Euro NCAP prošel Hyundai i30 první generace hned dvakrát. Nejprve v roce 2007 při svém uvedení na trh. Tehdy získal za ochranu posádky při nárazu čtyři hvězdičky z pěti možných a tři hvězdičky za ochranu dětí v autosedačkách. Opakovaný test proběhl po určitých bezpečnostních úpravách, jimiž automobil prošel v roce 2008, a vyplatilo se. Za ochranu posádky při nárazu nově získal plný počet, tedy pět hvězd a o hvězdičku se zlepšila také bezpečnost dětí cestujících v autosedačkách. Co se nezměnilo je hodnocení ohleduplnosti při střetu s chodce, kde zůstávají dvě hvězdy ze čtyř možných.