Fiat Punto druhé generace zaujme stále atraktivními tvary, živými motory i lákavou cenou. Jeho zavazadelník navíc patří k největším ve třídě. K tomu se pyšní skvěle odladěným podvozkem.
Fiat Punto první generace měl nelehký úkol: navázat na úspěchy ikonického modelu Uno. A výsledek? Stal se z něj jeden z nejžádanějších vozů své doby. Model druhé generace až tak úspěšný nebyl, ale špatně si rozhodně nevedl. Prodeje byly i tak velice dobré. Nyní, když už se druhá řada objevuje jenom na trhu ojetin, není o vozy nouze. Malý hatchback měl do faceliftu v roce 2003 agresivnější vzhled, po této proměně dostal větší světlomety a oblejší tvary. Vnitřní dispozice se ale nezměnily, takže objemný zavazadelník, který patří k největším v segmentu malých vozů, zůstal zachován. I díky tomu se tento malý hatchback řadí k oblíbeným ojetým automobilům na českém trhu, kde jak známo bývá prostornost zavazadelníku jedním z hlavních kritérií při výběru auta.
Zavazadalový prostor Punta II nabízí objem 295 litrů. To je na takto velký automobil opravdu výborná hodnota. Většina konkurentů má zavazadelník o objemu okolo 260 litrů. Ani místa pro posádku není málo. V tomto směru sice Punto najde více přemožitelů z řad konkurentů, přesto si nestojí zle a posádce nabídne dostatek místa. Kladné body sbírá také třídveřový model. Přístup k zadním sedadlům je zde až překvapivě dobrý, což může Puntu většina dalších třídveřových aut jen závidět. Pochválit můžeme i pohodlná sedadla či přehledné pracoviště řidiče. Výtky nelze mít ani k tvarům palubní desky, jen škoda, že je vyrobena z tvrdého plastu. Měkčený působí o poznání lépe. U levných malých aut se ale tvrdý plast používá i v dnešní době dost často.
Nejrozšířenějším motorem pod kapotou Punta je benzinová osmiventilová dvanáctistovka. Důvod je jasný, jde o tak povedený motor, že většina řidičů zkrátka neměla potřebu hledat někde jinde. Jeho 44 kW výkonu si s malým hatchbackem dobře poradí a přitom se chová velice šetrně k řidičově peněžence. To je vlastnost, které si stále více motoristů váží. Kdyby někdo zatoužil po výkonnějším motoru, může vsadit na 1.2 16V/59 kW. Ve variantě Sporting byl tento motor od roku 2000 osazen šestistupňovou převodovkou, později dostal i ne tak povedený variátor. Ten mělo provedení Speedgear. Po faceliftu v roce 2003 přibyl další zajímavý motor 1.4 16V/70 kW. Více výkonu ale nabízí od počátku výroby montovaná zážehová šestnáctiventilová osmnáctistovka pracující s 96 kilowatty. Dostala se do sportovněji střiženého provedení HGT. Nabídku dieselů zahajuje ne tam povedený atmosférický motor 1.9 D/44 kW. Za plynem se mu tolik nechce, ale spotřebou nezaskočí. Svižnější je však turbodiesel 1.3 JTD/51 kW nebo povedený 1.9 JTD, který se montoval s výkony 59 a 63 kW. Když byla v roce 2005 představena třetí generace vozu pod názvem Grande Punto, dostala druhá řada přídomek Classic a nabídka pohonných jednotek byla stažena na pouhé dva motory: 1.2/44 kW a 1.3 JTD/51 kW. Po roce 2005 tedy není moc z čeho vybírat. Z hlediska jízdních vlastností jde o průměrný automobil. Solidně tlumí nerovnosti, slušně si vede i v zatáčkách. Elektrický posilovač řízení je hodně silný už ve standardním módu, takže odezva řízení není zcela ideální, ale řidiči dávající přednost komfortu budou spokojeni. Funkci City sloužící pro zvýšení účinku posilovače není třeba vůbec používat. Při sportovní jízdě může dojít k únavě brzd vlivem přehřátí, to se ale bavíme o stylu jízdy, který je vlastní spíše mladým nevybouřeným řidičům. Ti se s tímto jevem někdy mohou setkat. V praxi to znamená, že při plném brzdění nezablokujete kola, vůz zpomaluje, ale potřebuje delší brzdnou dráhu.
Starší hřmotný atmosférický diesel nepatří k nejspolehlivějším motorům a svou nemalou hmotností více zatěžuje přední nápravu, což má neblahý vliv na její životnost. Turbodiesel 1.3 JTD někdy trápí potíže s turbem či úniky oleje. Pozor si dejte na stav předních brzdových kotoučů, někdy jsou zvlněné. Známé je častější praskání žárovek ve světlometech, někdy dochází i k průniku vlhkosti do světel, jež se následně mlží. K známým závadám patří také poruchy startétu nebo koroze výfuku.
Druhá generace Fiatu Punto absolvovala nárazovou zkoušku Euro NCAP v roce 2000. Za bezpečnost posádky při nárazu si vůz vysloužil čtyři hvězdičky z maximálních pěti, ohleduplnost při střetu s chodcem byla ohodnocena dvojící hvězd ze čtyř možných. Bezpečnost dětí v autosedačkách se tehdy jako samostatná disciplína nehodnotila.